Základní vojenská služba Františka Chrpy z Mezihoří

Ve Vojenském ústředním archivu (VÚA) se podařilo dohledat kmenový list Františka Chrpy (nar. 20. dubna 1880 v Mezihoří čp. 11, C1243), který zachycuje jeho základní vojenskou službu v rakousko-uherské armádě. Máme tak možnost dozvědět se, kdy a u kterého vojenského útvaru František Chrpa sloužil a jak si při tom vedl.

 

Obr. 1 a 2 - Kmenový list Františka Chrpy

Kmenový list na jméno Františka Chrpy byl založen 1. května 1901, tedy v roce jeho 21. narozenin. Odvodní povinnost byla dána zákonem a platilo, že každý, kdo dosáhl věku 21 let, byl povinnen se v témže roce přihlásit a předstoupit před odvodní komisi, která zasedala v dané obci. Pokud branec nebyl odveden, tak měl povinnost se k odvodní komisi dostavit opět za rok, kdy se znovu rohodovalo o jeho odvodu. Komise také na základě lékařské prohlídky shledala muže buď schopným výkonu vojenské služby, anebo jej shledala výkonu neschopným a zprostila jej tak vojenské povinnosti.¹ František byl odveden hned napoprvé, kdy jej komise shledala schopným vojenské služby a zařadila ho k řadovému C. a k. 102. pěšímu pluku (K. u. k. Infanterieregiment Nr. 102 alias IR 102) se sídlem v Benešově.

Jelikož počet branců převyšoval potřeby tehdejší rakousko-uherské armády, tak nebyli odvádění všichni mladíci daného ročníku a byl zaveden systém losování, na jehož základě vylosovaní branci byli zařazeni do aktivní vojenské služby. Ti, kteří odvedení nebyli se dostavili znovu k odvodu v následujícím roce společně s novým ročníkem branců.2

Vojenská služba trvala celkem 12 let a skládala se ze tří částí - prezenční služby, služby v záloze a nakonec služby u zeměbrany. V případě Františka se jednalo dle pořadí losu č. 688 o zařazení na 3 roky do prezenční služby, 7 roků v záloze a nakonec 2 roky výcviku u zeměbraneckého  pluku 28 (Landwehrinfanterieregiment Nr. 28 alias LIR 28).

Po odsloužení prezenční služby byli muži zařazeni do zálohy svého tělesa, což znamená že v případě mobilizace byli povoláni, aby doplnili početní stavy své jednotky na válečné.  V případě pěších pluků trvalý první dvě části výcviku dohromady 10 let - tzn. buď 3 roky prezenční služby a 7 let v záloze, nebo zkrácený osmitýdenní výcvik a 10 let v náhradní záloze. Záložníci byli povolávání zpravidla každých několik let na několikadenní až několikatýdenní cvičení. Po skončení služby v záloze byl každý příslušník pěšího pluku přeřazen na dva roky do zeměbrany.1

Z kmenové listu se můžeme dozvědět i to, že František byl nevelkého vzrůstu, pouze 169 centimetrů vysoký, měl hnědé vlasy a černé oči i obočí. Malý obličej s velkým nosem, souměrná ústa a kulatou bradu. Noha velikosti číslo 7 a byl očkovaný. Česky uměl slovem i písmem. V kolonce Případné vady je uvedeno "Nicht schmerzhafter Samenaderbruch links", což je onemocnění, které můžeme volně popsat jako nebolestivě zvětšené žíly v levé části šourku (varikokéla).

Obr. 3 - Tělesný popis Františka Chrpy v kmenovém listu

František Chrpa narukoval 1. října 1901 a byl přidělen k 1. polní rotě jako obyčejný vojín. O týden později 7. 10. započal jeho tříletý výcvik a týden na to mu bylo přiděleno služné ve výši 6 Korun.

Obr. 4 - Kasárny vojáků pěšího pluku č. 102, Benešov, rok 1916³

Po ročním výcviku byl dne 17. 9. 1902 povýšen z vojína na čestného (titulárního) svobodníka dle rozkazu ze dne 26. 9. 1902. Titulární, resp. čestný svobodník je hodnost, která je vojákovi pouze propůjčena do doby, než splní všechny zákonné podmínky pro získání stálé hodnosti. Během této doby smí oblékat svobodnickou uniformu s příslušnými výložkami, ale pobírá plat dle své doposud nejvýše získané hodnosti - v tomto případě vojín.⁴ Na začátku června 1903 byl jmenován střelcem s 63% úspěšností střelby a na podzim téhož roku byl povýšen z vojína na svobodníka. Na základě rozkazu ze dne 26. 3. 1904 následovalo propůjčení hodnosti čestného desátníka a za tři měsíce v úterý 21. června 1904 byl povýšen na desátníka. Tím se již Františkova tříletá základní prezenční služba u rakousko-uherské armády chýlila ke konci a k poslednímu srpnovému dni roku 1904 byl vzhledem k odslouženým rokům odvelen na dovolenou a od 31. 12. 1904 přeřazen do záložního (rezervního) praporu C. a k. pěšího pluku č. 102.

Obr. 5 - Hodnosti a hodnostní označení rakousko-uherské armády⁵

Následovalo 7 let v rezervě, což sice pro Františka znamenalo možnost vrátit se domů za rodinou do Mezihoří, ale také být připraven okamžitě nastoupit zpět, kdykoliv dostane povolávací rozkaz. Dle dochovaných záznamů v kmenovém listu dostal takové povolání nejméně dvakrát, aby se zůčastnil přibližně dvoutýdenního vojenského cvičení s cílem udržet rezervisty v dobré kondici pro případ války. První cvičení proběhlo ve dnech 10. - 22. června 1907 a druhé o rok později mezi 25. 8. - 6. 9. 1908. Ke konci roku 1909 byl přeložen z 1. polní roty do záložní roty dle štábního rozkazu ze dne 26. 12. 1909.

Poslední fází vojenské služby byl dvouletý zeměbranecký výcvik a proto byl k 31. 12. 1911 povolán zpět do armády a přeložen k 5. rotě zeměbraneckého pěšího pluku 28. Štáb pluku byl v Písku, druhý prapor měl však kasárny v Benešově v Pražské ulici.

Obr. 6 - Kasárny vojáků zeměbraneckého pěšího pluku č. 28 v Benešově, Pražská ul., rok 1912⁶

Zajímavostí je, že mezi oběma prapory IR 102 a LIR 28 panovala značná rivalita, o které se zmiňuje Jan Doubek ve vzpomínkách na svého otce Antonína, který patřil k IR 102.

Dnes již těžko pochopitelná byla nenávist mezi vojáky IR 102 a vojáky LIR 28. Otec vzpomínal, že byly vyhrazeny hospody, pro Stodruháky a jiné zase pro Landweráky, protože když se vojáci obou pluků potkali, tak došlo vždy ke rvačce. Jednoho dne, šli v Benešově Landwéráci ze cvičiště a z místních jatek utekl splašený býk. Vojáci sice měli zbraně, ale bez nábojů a tak se snažili před rozzuřeným zvířetem zachránit na stromech podél silnice. Této události využili vojáci stodruhého pluku a od té doby zlomyslně k signálu trubače, který svolával vojáky zeměbrany do kasáren doplňovali posměšně: " Utíkejte Landwéráci, trkne vás kráva". Vojáci zeměbrany na oplátku nazývali stodruháky dráteníky...7

Poslední zápis v kmenovém listu je z 31. prosince 1913 a se týká opět přeřazení do zálohy, což bylo potvrzeno podpisem Františka Boháče, vedoucím vojenským účetním (Truppenrechnungsführer) zeměbraneckého pěšího pluku 28. Tímto byla ukončena povinná 12 letá vojenská služba, ale jak víme, odpočinku si František moc neužil, neboť již za pár měsíců vypukne 1. světová válka a bude muset narukovat zpět ke své jednotce, aby bránil rakousko-uherskou monarchii.

______________________
¹ Mírová služba - popis [online]. velkavalka.info, 9. 12. 2018. Dostupné z: http://www.velkavalka.info/wiki/doku.php?id=mirova_sluzba

² Genea - Archiv auditoria, komentář uživatele MUSCARDINUS ze dne 20. 6. 2007 [online]. genea.cz, 9. 12. 2018. Dostupné z: http://www.genea.cz/informace/stara-genea/auditorium-genealogie-mageo-archiv/archiv-auditoria-20074-6/

³ Karta objektu [online]. prazdnedomy.cz, 9. 12. 2018. Dostupné z: https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/2898-taborska-kasarna

⁴ Rakousko-uherský voják [online]. vhu.cz, 9. 12. 2018. Dostupné z: http://www.vhu.cz/wp-content/uploads/2015/03/Rakousko-uhersk%C3%BD-voj%C3%A1k-3.-m%C3%ADsto.pdf

⁵ Hodnosti a hodnostní označení rakousko-uherské armády [online]. wikipedia.org, 9. 12. 2018. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousko-uhersk%C3%A1_arm%C3%A1da#Hodnosti_a_hodnostn%C3%AD_ozna%C4%8Den%C3%AD_rakousko-uhersk%C3%A9_arm%C3%A1dy

⁶ Fotografie kasáren v Benešově [online]. fotohistorie.cz, 9. 12. 2018. Dostupné z: http://www.fotohistorie.cz/Stredocesky/Benesov/Benesov/Benesov_-_Prazska/Default.aspx
⁷ Vzpomínky Jana Doubka [online]. vyslouzilci.cz, 9. 12. 2018. Dostupné z: http://www.vyslouzilci.cz/ir102.html