Historie cihelny čp. 74 ve Svrabově

Historie cihelny a domu čp. 74  ve Svrabově (dnes Svatbín) se začíná psát 11. července roku 1897, kdy manželé František a Antonie Chrpovi kupují od Záložny v Kostelci nad Černými lesy, zastoupené pány Bedřichem Kašem a Antonínem Štětinou, několik pozemků v katastrálním území obce Svrabov. Za celkovou sumu 1 409 zlatých získávají do svého vlastnictví ornou půdu čís. par. 193 o výměře 1 hektar 53 arů a 90 m² a pole čpar. 194 o výměře 8 arů a 38 m², tedy v součtu 16 228 m².

Obr. 1 - Pozemky čkat. 193 a 194 ve Stabilním katastru

Z kupní smlouvy se dozvídáme, že v den podpisu smlouvy zaplatili František (C1076) a Antonie pouze (C1089) 300 zlatých, a proto bylo na oba pozemky uvaleno zástavní právo za zbývajících 1 109 zl. Ve smlouvě se zavazují, že dalších 409 zl. uhradí k 1. lednu 1899 a zbývajících 700 zl. bude uhrazeno formou pravidelných ročních splátek během následujících pěti let, kdy vždy k 1. lednu bude splaceno 140 zl.

Oba pozemky byly řádně propachtovány a i nový vlastník se smluvně zavazuje k řádnému placení pachtovní činže. Dále se touto smlouvou manželé Chrpovi zavázali k dodržení vyhrazení služebnosti cesty po jižní hranici pozemků každému vlastníku pozemků čpar. 189, 191 a 192 ve Svrabově.

Na zakoupeném pozemku čpar. 193 byla v roce 1898 vystavěna cihlářská pec a kůlna pro sušení cihel (více zde a zde). V listopadu 1900 dochází k oddělení části pozemku od č. 193 a vzniku dvou nových stavebních parcel čpar. 89 a 90. Na pozemku č. 90 stála cihlářská pec a na čísle 89 dodnes stojí bývalá kůlna, resp. dům čp. 74.

V objektu kůlny byla pravděpodobně již od samého počátku obytná část, kde celá rodina žila. Potvrzuje to záznam z roku 1899, kdy je ve svrabovské matrice narozených zaznamenáno narození Františkova syna Jaroslava, s uvedeným místem narození "Svrabov, čd (cihelna)". Kdy přesně byl kůlně přisouzen statut domu čp. 74, není úplně jisté. Dá se však odtušit, že to bylo někdy mezi 2. únorem 1904 a 9. lednem 1906, tedy mezi narozením dalších dětí Antonína a Marie. V případě Antonína se číslo domu ještě neuvádí, v případě Marie již ano. Mnoho materiálů, ze kterých bychom se o domu mohli dozvědět více, se bohužel nedochovalo. Stavební dokumentace se na stavebním úřadě v Kostelci nad Černými lesy ani v Okresním archivu v Kolíně bohužel nenachází. Alespoň základní představu o velikosti a poloze kůlny/domu v roce 1903 nám poskytuje situační plán nové okresní silnice vedoucí k Prusicím (Obr. 2).

Obr. 2 - Plán nové okresní silnice vedoucí přes pozemek čpar. 193.

Se stavbou nové okresní silnice byly spojeny i změny v pozemkovém katastru, neboť nová trasa silnice byla vyprojektována v těsné blízkosti cihelny přímo přes oba pozemky č. 193 i 194. Z tohoto důvodu byly v roce 1903 od obou pozemků odděleny části o velikosti 380 m²  (d.h.i.e.) a 291 m² (b.d.e.g.c.) ve prospěch nově vznikající okresní silnice. Tím byl pozemek číslo 193 rozdělen na dvě samostatné parcely č. 193/1 a 193/2, do které bylo sloučeno zbylých 50 m² (e.f.g.) z pozemku č. 194 a část staré silnice (A'.B'.C'.D'.) o velikosti 483 m².

O zakázky na dodávku cihel či pálených tašek zřejmě nebyla nouze, kvalitní cihlářská hlína na dosavadním pozemku ubývala, a proto v říjnu 1904 přikupují Chrpovi od manželů Kubátových pozemek čpar. 372 o velikosti 364 m² za ujednanou cenu 500 korun. O sousedním pozemku čpar. 375 se v knihovní vložce píše jako o pískovišti a neplodné půdě. Lze tedy předpokládat, že i tento přikoupený pozemek nebyl příliš vhodný pro zemědělství a pěstování plodin, ale spíše jej Chrpovi využili pro těžbu hlíny pro výrobu cihel a tašek. Nákup okolních pozemků pokračuje na začátku roku 1908, kdy jsou přikoupeny i pozemky čpar. 374 a 375.

Obr. 3 - Vyznačení pozemků čpar. 372, 374 a 375

Drobnou informaci o domu čp. 74 se dozvídáme v knihovní vložce č. 186. V srpnu 1909 se zde poznamenává zapsání stavebních úprav - přístavba předsíně a postavení nových chlévů. Mohlo se jednat o dodatečné zapsání stavebních změn z předešlých let a úřední „očištění“ nemovitostí z důvodu jejich následného prodeje, ke kterému dochází o dva měsíce později.

Ve čtvrtek 14. října 1909 uzavírají manželé Chrpovi s panem Jaroslavem Veselým, majitelem velkostatku v Molitorově, smlouvu na prodej veškerého nemovitého majetku, který mají ve Svrabově ve svém držení. Prodávají vše, včetně veškerého příslušenství. Předmětem prodeje jsou tedy dům čp. 74, cihelna a kůlny na stavební parcele čpar. 90 a pozemky čpar. 193/1, 193/2 a 194. Právo vlastnické přechází na kupujícího v den podpisu smlouvy, ale František s Antonií a sedmi dětmi mohou v cihelně bydlet až do konce března 1910. Hotově jim je vyplaceno 5 000 K a zbylých 6 200 K jim bude uhrazeno, až nemovitosti v březnu skutečně opustí. 

Splacení všech závazků vážících se k pozemkům čpar. 193 a 194 (resp. i 89 a 90) bylo smluvně ujednáno k 1. lednu 1904. Zda se tak opravdu stalo a vše bylo splaceno včas, se asi nikdy nedozvíme. Jisté však je, že na základě kvitance ze dne 15. října, tedy den po podepsání smlouvy o prodeji cihelny, byl proveden výmaz zástavního práva na pozemky z důvodu řádného splacení hypotéky (2 218 K = 1 109 zl.). Pravděpodobně se jednalo pouze o dodatečné potvrzení, neboť ve smlouvě o prodeji cihelny bylo deklarováno, že nemovitosti jsou dluhů zbavené.

Zbývající, přes silnici ležící, pozemky čpar. 372, 374 a 375 jsou prodány v únoru 1911 manželům Janu a Františce Vondráčkovým za cenu 1200 K.

Tím pro celou rodinu cihláře Františka Chrpy končí jedna životní etapa. Ta další je čeká v Kožlanech u Kralovic, kde v lednu 1911 kupují již stojící cihelnu. Mezi opuštěním svrabovské cihelny a koupí té kožlanské je 10 měsíců. Kde přesně během této doby rodina bydlela, není zatím zcela jasné.

Cihlářská pec stála na svém místě až do roku 1933, kdy byla majitelem zbourána. Tím definitivně končí příběh cihelny čp. 74 ve Svrabově.

Obr. 4 - Časová osa