Cihlářská pec ve Svrabově byla vystavěna v roce 1898 dle návrhu zkušeného stavitele Antonína Havlíčka ze sousedního Kostelce nad Černými lesy a díky dochovaným stavebním plánům si můžeme udělat obrázek o tom, jak byla velká, jak vypadala a o jaký typ pece se jednalo.
Antonín Havlíček byl úředně ověřený stavitel a civilní geometr, který je autorem několika staveb v okolí Svrabova. Stojí např. za návrhy nového školní budovy (1, 2) v Kostelci nad Černými lesy či hostince (1, 2) ve Stříbrné Skalici. Podílel se také na plánování nové železniční tratě z Říčan do Kostelce nad Černými lesy, která však po mnohaletých přípravách nakonec nebyla realizována.
Z přiloženého technického výkresu z března 1898 (Obr. 1) je zřejmé, že se jednalo o jednokomorovou žárovou cihlářskou pec periodického typu. To znamená, že se pec nejprve naplnila materiálem, který bylo potřeba žárem vypálit (cihly, střešní tašky, dlaždice, aj.) a následně se v peci rozdělal oheň. Po vychladnutí pece se vypalovaný materiál vyndal z pece a mohlo se začít od znova, odtud tedy název periodická pec. Žárové vypalování byl časově náročný proces, kdy se oheň v peci běžně udržoval i několik dní a stejně tak i chladnutí pece trvalo několik dnů. Pece tohoto typu a konstrukce se označovaly i jako tzv. žárovky či hicovky.
Jednalo se o pec o celkových půdorysných rozměrech 8,45 x 11,80 m a výšce 9,75 m od povrchu země, která byla ještě částečně zapuštěna v zemi do hloubky 2,10 m.
 |
| Obr. 1 - Plán cihelny ve Svrabově, rok 1898 |
Obvodové stěny ve spodní části pece byly silné 1,60 m, což mělo své opodstatnění. Jedním z důvodů pro takovou tloušťku stěn byl samozřejmě důvod konstrukčně-mechanický, aby spodní část udržela mohutnou stavbu pece i při procesu pálení, kdy dochází k tepelnému namáhání stavby v řádu vyšších stovek stupňů Celsia. Další důvod bylo omezení vlivu vnějších klimatických podmínek na proces pálení tím, že silné stěny při pálení naakumulovaly teplo a tudíž výkyvy vnějších teplot (např. z důvodu střídání dne/noci či ročních období) neovlivňovaly vnitřní teplotu při pálení.
U boku pece byla umístěna uhelna, ze které byl přístup ke třem roštům, kde se zatápělo, přikládalo a zároveň i odebíral vzniklý popel.
 |
| Obr. 2 - Situační plán, rok 1898 |
Na situačním plánu je znázorněno umístění cihelny a kůlny, v jejichž blízkosti byla již v roce 1898 projektována nová okresní silnice do Prusic, která však byla vystavěna až po roce 1903. Od hranice s pozemkem čkat. 201 byla cihelna vzdálena 3 metry a od nové silnice 15 metrů, kůlna byla vzdálena od silnice 2 metry.
Komentáře
Okomentovat