Přeskočit na hlavní obsah

Cihlářská pec Hnojnice

Nedaleko obce Hnojnice, při silnici č. 249 směrem na Koštice, se po levé straně nachází jednokomorová žárová cihlářská pec z konce 18. století. Jedná se o typologicky a funkčně shodnou pec s pecí, kterou nechal vystavět František Chrpa ve Svrabově.

I přes to, že je pec vzdálená pouze přibližně 100 metrů od silnice, na první pohled si ji patrně nevšimnete. Nachází se totiž v malém remízku uprostřed pole a je obklopena vzrostlými stromy.

Obr. 1 - Pohled směrem k cihelně z nedalekého pahorku

Vnitřní rozměry pece, postavené v roce 1781, jsou přibližně 3,5 x 4 m, a tloušťka stěn přibližně 1 metr. Jedná se o žárovou jednokomorovou pec se čtyřmi rošty. U pece jsou stále patrné známky po místě, odkud se udržoval oheň a kde se uchovávalo palivo - uhelna. Dnes je zde však již jen jáma v zemi a pár cihel značících obvodové stěny. Dle dostupných zdrojů byla odhadovaná produkce 160 000 cihel ročně.

Obr. 2 - Cihelna Hnojnice, pohled na hlavní vstup do pece a přístup k roštům

Pec je v držení soukromých vlastníků a od roku 1957 je zařazena mezi památkově chráněné objekty. Ale že by to na ni mělo mít nějaký pozitivní vliv, to se mi nezdá. Stav pece není příliš dobrý, do pece zatéká, cihly se drolí a vypadávají. Při pohledu dovnitř pece lze také vidět praskliny, které napovídají, že pec již dlouho nebude vypadat tak, jako nyní. Současnému stavu nepomáhá ani fakt, že okolní vegetace není pravidelně prožezávána (možná ani nikdy nebyla), a tak kořeny okolních stromů a keřů citelně narušují statiku pece.

Obr. 3 - Pohled do pece ze sekundárního vchodu
Na webu Hrady.cz o cihelně dále píší:
Surovina byla těžena z ložiska v bezprostřední blízkosti pece. Připomíná je jáma obdélného půdorysu zarostlá lesem. Zajímavá je skutečnost, že těžba přídavné suroviny z nedalekého pahorku, přispěla k odhalení unikátní národní přírodní památky Kamenná slunce, ležící nedaleko. Zdejší jíly byly používány jako tzv. ostřivo ke korekci cihlářské hlíny. Při vypalování keramiky vyhoří a finální výrobky jsou pórovité a vylehčené.
Pokud máte mezi předky cihláře, pak určitě vyrazte co nejříve, ať si tuto pec můžete prohlédnout ještě v relativně slušném stavu.



Cihlářské peci a Kamenným sluncím byl věnován i jeden z dílů Výleťáka na Seznamu - ke shlédnutí zde.

______________________
1. 1. 2019 - Přidán odkaz na Výleťáka

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Toleranční patent císaře Josefa II.

Dnes je tomu na den přesně 237 let ode dne, kdy Josef II. podepsal a uvedl v platnost toleranční patent. Tedy předpis, podle kterého byla nově tolerována i jiná vyznání než pouze římskokatolické.

Vojenské osobní spisy

Vojenské osobní spisy jsou jedním z velmi důležitých zdrojů informací při pátrání po předcích a životech, které žili. S trochou štěstí, pokud se dokumenty dochovaly, lze poměrně detailně rekonstruovat několik let života těchto osob.

Základní vojenská služba Františka Chrpy z Mezihoří

Ve Vojenském ústředním archivu (VÚA) se podařilo dohledat kmenový list Františka Chrpy (nar. 20. dubna 1880 v Mezihoří čp. 11, C1243), který zachycuje jeho základní vojenskou službu v rakousko-uherské armádě. Máme tak možnost dozvědět se, kdy a u kterého vojenského útvaru František Chrpa sloužil a jak si při tom vedl.   Obr. 1 a 2 - Kmenový list Františka Chrpy Kmenový list na jméno Františka Chrpy byl založen 1. května 1901, tedy v roce jeho 21. narozenin. Odvodní povinnost byla dána zákonem a platilo, že každý, kdo dosáhl věku 21 let, byl povinnen se v témže roce přihlásit a předstoupit před odvodní komisi, která zasedala v dané obci. Pokud branec nebyl odveden, tak měl povinnost se k odvodní komisi dostavit opět za rok, kdy se znovu rohodovalo o jeho odvodu. Komise také na základě lékařské prohlídky shledala muže buď schopným výkonu vojenské služby, anebo jej shledala výkonu neschopným a zprostila jej tak vojenské povinnosti. 1 František byl odveden hned napoprvé, kdy jej