Den vzniku samostatného Československa - 28. října 1918

Mezi rodinnými fotografiemi jsem našel jednu, která byla již od prvního pohledu zajímavá hned z několika důvodů. Fotografie zachycuje nějakou patrně významnou událost před obchodním domem Marcuse Poppera, kde plápolá vlajka, lidé jsou slavnostně odděni, muž uprostřed drží trumpetu a především na kandelábru visí mužské tělo!

Podle v pozadí stojícího obchodu židovského obchodníka Marcuse Poppera bylo možné identifikovat místo pořízení fotografie - jedná se o náměstí v Kralovicích u Plzně. Zbývalo už tedy jen určit co se na fotografii udává. A není to nic menšího, než vyhlášení samostatnosti československého národa - vznik samostatného československého státu v říjnu 1918.

Obr. 1 - Vyhlášení československého státu v říjnu 1918 - Kralovice u Plzně

Kronika obecné a měšťanské školy v Kralovicích k této události píše:

Dne 28. října po 4. hod. odpoledne roznesla se městem zpráva, že československý stát, tento odvěký sen všech věrných Čechů, stal se konečně skutkem. V malé chvíli stály české prapory na všech kralovických domech a hudba mladíků na rychlo sběhlých hrála při lampionech před radnicí národních písně.

Obecenstvo šťastné, že opět slyší své písně po celou válku úředně zapovídané, zpívalo je s nimi. Fr. Seidl, rodák zdejší chodil s žebříkem dům od domu a strhával se státních úřadů říšské orly k veliké radosti zástupu jej provázejícího.

Dne 29. října Národní výbor sestavený z vynikajících mužů národa československého telegrafoval z Prahy do Kralovic, že tímto dnem ujímá se vlády nad všemi úřady. Obecní zastupitelstvo, ráno na 10. hod. svolané, dalo tuto zprávu obci veřejně vyhlásiti a zároveň nabádalo občany k udržování klidu a k zachování veřejného pořádku.

Večer lampionový průvod žáků, spolků, obecního zastupitelstva a velikého zástupu lidí i venkovských s hudbou v čele procházel osvětleným městem provolávaje slávu.

Před radnicí vhodně promluvil k lidu okresní ředitel J. Knedlhans. Za zpěvu národních písní se lid klidně rozcházel. Druhý den dopoledne připravil jmenovaný Seidl obecenstvu opět veselou podívanou. Figurinu představující německého císaře Viléma pověsil na svítilnový sloup postavený na náměstí za sochou svatojanskou, aby popravil původce světové války. Viselec ten houpal se pak na improvisované šibenici až do neděle 3. listopadu, kdy ho Seidl sňal, odvezl párem psů na vozíku na hráz podměstského rybníka a tam k veselosti nepřehledného zástupu diváků zdejších i okolních do rybníka vhodil.

V knize 800 let Kralovic od Ireny Bukačové se dozvídáme další podrobnosti:

Večer byl opět tábor lidu s oslavou a lampionovým průvodem. Následujícího dne pak František Saidl přivezl z Plzně velikou figuru s hlavou německého císaře Viléma II., kterou pověsil na sloup svítilny vedle pomníku Jana Nepomuckého. Napodobil popravu jednoho z původců světové války. Tento oběšenec byl zrakům diváků vystaven až do neděle 4. listopadu, kdy po novém táboru lidu na náměstí před radnicí, svolaném národním výborem, za ohromné účasti obecenstva figuru sňal, naložil na vozík do necek, v nichž řezník pařívá prasata a vozík vystlán čerstvým hnojem, zapřaženi dva řezničtí psi, kteří jej táhli k městskému rybníku. Před touto zaslouženou rakví kráčela čete kralovických mládenců, která zpívala komické pohřební písně a harmonikář, vyhrávající obdobné melodie. Za rakví ohromný jásající dav. Průvod dospěl na hráz Podměstského rybníka, občanstvo osadilo břehy a za největšího jásotu svržena figura Viléma do rybníka, v jehož bahně se zabořila hlavou. Po tomto aktu byl provaz oběšeného vydražen městským strážníkem za 141 K.

Do této knihy Irena Bukačová čerpala informace z Kroniky města Kralovic, kde místní kronikář Josef Tomášek tyto říjnové události zaznamenal.