Přeskočit na hlavní obsah

Argentinská stopa

Jaké bylo mé překvapení, když jsem v prosinci narazil na zprávičku v argentinských novinách, kde se píše o osobě jménem Juan Chrpa. To jsem samozřejmě nemohl nechat být a podíval se tomu na zoubek.

Zpráva o Juanu Chrpovi, po našem tedy Honzovi Chrpovi, vyšla v říjnu 1958 v tiskovině s názvem Boletín Oficial de la República Argentina. To je argentinský písemný komunikační prostředek, kde jsou zveřejňovány národní právní normy (jako jsou zákony, vyhlášky a předpisy), ale také různé výzvy k přihlášení se k dědictví či jiným pohledávkám nebo nárokům.1 A právě jedna taková výzva datovaná k 29. září 1958 byla 6. a 10. října 1958 otištěna. Její volný překlad by mohl znít takto: "Národní smírčí soudce, Dr. Osvaldo W. Lavao Vidal, předseda soudu č. 36 hlavního města, dává na vědomí dědicům a věřitelům pana JUANA CHRPY, že se mohou během pět dní přihlásit ke svým nárokům."

Obr. 1 - Výva dědicům a věřitelům Juana Chrpy (29. 10. 1958)2

Můžeme se tedy domnívat, že Jan Chrpa zemřel někdy v roce 1958 a že žil v Buenos Aires. Jenže asi podstatnější otázka je - kdo to vlastně byl? Do které rodové větve patří? Jak a kdy se do Argentiny dostal? Přicestoval sám? A takto bych mohl pokračovat...

Cesta do Buenos Aires

Zcela klíčovým zdrojem informací jsou jmenné seznamy více než 4 400 000 imigrantů, kteří mezi roky 1882 až 1960 přicestovali do Argentiny. Do jaké míry jsou seznamy kompletní nevím, ale ani to vlastně v tuto chvíli není úplně podstatné, protože máme štěstí - po zadání příjmení Chrpa a Chrpová nacházíme záznamy, které hledáme. Záznamy jsou to strohé a obsahují pouze minimum informací, ale pro další pátrání po Honzovo původu mají naprosto zásadní význam.

Obr. 2 - Imigrantské záznamy Chrpů v Argentině3

V době příjezdu do přístavu v Buenos Aires, kdy tamní úředník vyplňoval imigrantskou/příjezdovou kartu, uvedl Honza věk 33 let, že je ženatý (Estado Civil = C = Casado) a jako profesi uvedl zapatero, po našem švec. Místo narození je zapsáno jako Lstem, ale z předchozího genealogického pátrání víme, že se jedná o malou vesničku Lštění na Benešovsku.

Obr. 3 - Loď ANDES patřící britské společnosti Royal Mail Steam Packet4

Dále se z imigrační karty dozvídíme, že připlul ve čtvrtek 7. května 1925 na palubě záoceánského parníku Andes a jako místo odjezdu je uvedeno Cherburgo, čímž je míněn přístav ve městě Cherbourg na severozápadě Francie. Do Cherbourgu se patrně dostal také po vodě - z přístavu v Brémách, nebo Hamburku, což byly populární a pro Čechy relativně snadno dostupné přístavy pro plavby do USA nebo jako v tomto případě do států Jižní Ameriky.

Výroba lodi ANDES s výtlakem 15 620 tun byla dokončena 8. května 1913 a svou první plavbu uskutečnila ještě v témže roce. Postavena byla pro společnost Royal Mail Steam Packet, spojenou s věhlasnou britskou společností Royal Mail. Během prvních dnů první světové války byla britskou vládou zabavena a využita jako ozbrojená obchodní loď. Po válce se 4. listopadu 1919 vrátila do služby a v roce 1929/1930 byla společností Harland & Wolff upravena na pohon topným olejem. Loď byla následně znovu uvedena do provozu jako výletní křižník s bílým trupem, tentokrát však již pod názvem Atlantis. Během druhé světové války sloužila jako vojenská nemocniční loď. V roce 1952 byla loď vyřazena z provozu a sešrotována.4,11

Spolu s Honzou přicestovala i Anna Chrpová, která při registraci uvedla, že je v domácnosti, že pochází z obce Rudice a také, že je vdaná. Vzhledem k tomu, že přijeli společne se dá odhadnout, že to byli manželé. Poslední osoba, Marie Chrpová, svobodná kuchařka z Čech, přicestovala z Brém lodí Sierra Cordoba, ale až 5 let po Honzovi s Annou.

Identifikace

Z dohledaného záznamu o příjezdu do Buenos Aires víme, že rodištěm Jana Chrpy je Lštění. Proto se logicky jako první koukám do svých seznamů, zda tam nějakého Honzu ze Lštění nemám. A také, že mám! Jan Chrpa, narozen 7. května 1892 ve Lštění čp. 7 do katolické rodiny Josefa a Kateřiny Trojánkové. Rodina patří do větve V004.

Obr. 4 - Matriční záznam narození Jana Chrpy5

Poznámka v matrice o sňatku s Annou Juříkovou z Rudice nám také potvrzuje správnost dalších informací v nalezených v imigrantských záznamech. Tím máme jednoznačně potvrzenou identitu Jana (C0722) a Anny (C0723) Chrpových, ale kdo byla ona Marie?

Obr. 5 - Seznam pasažérů lodi Sierra Cordoba z přístavu v Brémách6

Na stránkách Bremen Passenger List se lze podívat na seznamy pasážerů záoceánských plaveb vyplouvajících z přístavu v Brémách a při zadání příjemní Chrpová máme opět štěstí, v databázi se nachází krátký záznam se jménem Marie Chrpová. Marie cestovala III. třídou na lodi Sierra Cordoba a při odjezdu uvedla místo posledního pobytu Praha, kde se živila jako kuchařka a víme, že byla svobodná. Uvedený věk 29 odpovídá věku zapsaným při jejím příjezdu do Buenos Aires.

Takže hledáme Marii Chrpovou narozenou přibližně v roce 1901. Nabízí se, že by to mohla být nějaká Honzova příbuzná, ale žádnou takovou v databázi zatím nemám. Důvodem může být fakt, že dotčená matriční kniha končí rokem 1900 a kniha následující je stále uložena na matričním úřadě. Nicméně v indexu narozených poříčské farnosti, který je dostupný online a kam Lštění spadá, se nachází odkaz na narození jisté Marie Chrpové ze Lštění čp. 7. Tak že by to nakonec přeci jen byla příbuzná?

Obr. 6 - Index narozených - Marie Chrpová, narozená v roce 1901 ve Lštění čp. 77

Obrátil jsem se proto na matrikářku na městském úřadě v Čerčanech, kde jsou příslušné matriční knihy uloženy, a požádal o prověření tohoto záznamu. Potvrzení se dostavilo za nedlouho, Marie Chrpová (C2522) je mladší sestrou Jana Chrpy.

Obr. 7 - Matriční záznam narození Marie Chrpové8

Poklad z archivu

Znajíc jména i data narození všech tří emigrantů, obrátil jsem se také na Národní archiv (NAČR). A světe div se, tam se skrýval poklad v podobě žádosti Marie Chrpové o cestovní pas za účelem cesty - hádejte kam - do Argentiny. Kromě jiného je součástí žádosti také pasová fotografie žadatelky. Pas byl vystaven 30. dubna 1930 na dobu dvou let.

Obr. 8 - Žádost Marie Chrpové o cestovní pas9

Díky přičinlivému úředníkovi Křepelkovi, který na druhou stranu žádosti napsal zprávu pro pasové oddělení, máme možnost se dozvědět další informace o Mariině cestě za bratrem.

Žadatelka jede do Argentiny ku svému bratrovi Janu Chrpovi, bytem Buenos Aires, calle Sáenz Peňa 1478, který tam má obchod. Má ověření od Velvyslanectví Republiky Českosl. v Buenos Aires pod čj. 2958 ze dne 25. III. 1930. Dále má vyplacenou cestu u Severoněmeckého Loydu pod č. 4988. Svých úspor má as 2000 Kč. Jest dosud svobodná.9

Místem, kde švec Jan Chrpa bydlel v roce 1930, byl dům čp. 1478 v ulici Sáenz Peña. To by, pokud v průběhu let nedošlo k přečíslování či přejmenování ulice, mohla být následující budova, na kterou se díky Street View můžeme podívat.

Kromě kopie pasové žádosti jsem z NAČR také získal pobytové přihlášky Anny Chrpové, manželky Jana Chrpy, a Marie Chrpové - jeho sestry. Tam se dozvídáme další střípky o jejich životě.

Anna přišla do Prahy z Benešova, kde pracovala jako ošetřovatelka v místní nemocnici. Od podzimu 1916 pracovala necelý rok pro Kongergaci Šedých sester v kláštěře v Bartolomějské ulici čp. 9, kde také bydlela. Poté se vydala za prací až do dalekých Klatov, odkud se v květnu 1919 vrátila zpět do Prahy - Podolí, kde působila jako ošetřovatelka v místním sanatoriu (od r. 1925 veřejná porodnice, dnes pod názvem Ústav pro péči o matku a dítě). Později je mimo jiné hlášená také jako porodní ošetřovatelka v porodnici u Apolináře. Na konci dubna 1922 se v Praze odhlašuje a stěhuje se zpět do Lštění za manželem Janem.

Obr. 9 - Pobytová karta Marie Chrpové10

Janova sestra Marie přišla do Prahy v únoru 1919 a živila se jako služka. Do roku 1930, kdy odjela do Argentiny, vystřídala přes 10 různých domácností, kde sloužila a byla také ubytována. Před odjezdem do Agentiny bydlela krátce u svého mladšího bratra Jaroslava Chrpy, krejčího sídlícího na Novém Městě v ulici Lutzowova čp. 10 (dnes Opletalova ul.).

A to je prozatím konec, více informací nemám. Určitě bude zajímavé zkusit dohledat něco více o jejich dalším osudu v Argentině - jak se jim dařilo, zda se Marie Chrpová po dvou letech vrátila zpátky domů, nebo v Argentině zůstala, kdo přesně mohli být oni dědicové uvedení v soudní výzvě, která stála na počátku tohoto pátrání, a tak dále. Ale to už bude o poznání složitější detektivka.

Připadá vám tento příběh povědomý? Pokud máte nějaké indicie o Chrpových v Argentině, určitě se ozvěte. Budu rád za každé, byť i drobné, doplnění či korekci.

______________________

1 WIKIPEDIA.ORG. Boletín Oficial de la República Argentina. [online]. In: . [cit. 2021-03-24]. Dostupné z: https://es.wikipedia.org/wiki/Bolet%C3%ADn_Oficial_de_la_Rep%C3%BAblica_Argentina
2 ARCHIVE.ORG. Boletín Oficial de la República Argentina. 1958 2da sección. [online]. In: . [cit. 2021-03-24]. Dostupné z: https://archive.org/details/Boletin_Oficial_Republica_Argentina_2da_seccion_1958-10-06/page/n23/mode/2up?q=chrpa
3 CEMLA.COM. Online databáze imigrantů do Argentiny. [online + koláž autora]. In: . [cit. 2021-03-24]. Dostupné z: https://cemla.com/buscador/
4 FACEBOOK.COM. Skupina Los Barcos De La Emigración Y Sus Protagonistas. [online]. In: . [cit. 2021-03-24]. Dostupné z: https://www.facebook.com/1939734776244940/photos/a.1940809582804126/1940809762804108
5 SOA Praha. Matriční kniha Poříčí nad Sázavou 21, fol. 265. [online + koláž autora]. Ebadatelna.cz, [cit. 2021-03-24]. Dostupné z: https://ebadatelna.soapraha.cz/d/12153/265
6 PASSENGERLIST.DE. Bremen Passenger Lists. [online + koláž autora]. In: . [cit. 2021-03-24]. Dostupné z: http://www.passengerlists.de/
7 SOA Praha. Matriční kniha Poříčí nad Sázavou 25, fol. 11. [online + koláž autora]. Ebadatelna.cz, [cit. 2021-03-24]. Dostupné z: https://ebadatelna.soapraha.cz/d/12157/11
8 Matriční kniha narození Poříčí nad Sázavou - svazek R, fol. 238. [cit. 2021-03-24]. Dostupné z: Archiv autora
9 NAČR.CZ. Policejní ředitelství Praha II – všeobecná spisovna, manipulační období 1921– 1930. Žádost Marie Chrpové o cestovní pas. [cit. 2021-03-24]. Dostupné z: Archiv autora
10 NAČR.CZ. Policejní ředitelství Praha II – evidence obyvatelstva (1914–1953). Karta Marie Chrpové. [cit. 2021-03-24]. Dostupné z: Archiv autora
11 WIKIPEDIA.ORG. Royal Mail Steam Packet Company. [online]. In: . [cit. 2021-03-24]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Royal_Mail_Steam_Packet_Company

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Toleranční patent císaře Josefa II.

Dnes je tomu na den přesně 237 let ode dne, kdy Josef II. podepsal a uvedl v platnost toleranční patent. Tedy předpis, podle kterého byla nově tolerována i jiná vyznání než pouze římskokatolické.

Vojenské osobní spisy

Vojenské osobní spisy jsou jedním z velmi důležitých zdrojů informací při pátrání po předcích a životech, které žili. S trochou štěstí, pokud se dokumenty dochovaly, lze poměrně detailně rekonstruovat několik let života těchto osob.

Základní vojenská služba Františka Chrpy z Mezihoří

Ve Vojenském ústředním archivu (VÚA) se podařilo dohledat kmenový list Františka Chrpy (nar. 20. dubna 1880 v Mezihoří čp. 11, C1243), který zachycuje jeho základní vojenskou službu v rakousko-uherské armádě. Máme tak možnost dozvědět se, kdy a u kterého vojenského útvaru František Chrpa sloužil a jak si při tom vedl.   Obr. 1 a 2 - Kmenový list Františka Chrpy Kmenový list na jméno Františka Chrpy byl založen 1. května 1901, tedy v roce jeho 21. narozenin. Odvodní povinnost byla dána zákonem a platilo, že každý, kdo dosáhl věku 21 let, byl povinnen se v témže roce přihlásit a předstoupit před odvodní komisi, která zasedala v dané obci. Pokud branec nebyl odveden, tak měl povinnost se k odvodní komisi dostavit opět za rok, kdy se znovu rohodovalo o jeho odvodu. Komise také na základě lékařské prohlídky shledala muže buď schopným výkonu vojenské služby, anebo jej shledala výkonu neschopným a zprostila jej tak vojenské povinnosti. 1 František byl odveden hned napoprvé, kdy jej