Přeskočit na hlavní obsah

Kde jsme? (2015)

Díky statistickým datům četnosti příjmení a jmen v České republice, která poskytuje Ministerstvo vnitra ČR, a stránce KdeJsme.cz, která tato data zpracovává, vizualizuje a umožňuje snadné vyhledávání, se můžeme podívat, jak se daří našemu příjmení Chrpa a Chrpová.

Data se uveřejňují zpětně, takže nejaktuálnější čísla jsou z roku 2015. A jak to s námi v roce 2015 vypadalo? Celkem MVČR v roce 2015 eviduje 359 nositelů příjmení Chrpa/Chrpová. Konkrétně 179 mužů s průměrným věkem 43 let a 180 (176x Chrpová + 4x Složené příjmení) žen o průměrém věku 47 let. Celkový průměrný věk mužů i žen je 45 let.

Největší koncentraci Chrpů na jednoho obyvatele vidíme na Benešovsku, Říčansku a Jičínsku, kdežto největší počet Chrpů žije dle předpokladů v Praze (102).

Obr. 1 - Benešovsko, Říčansko, Jičínsko - Oblasti s největší hustotou Chrpů na jednoho obyvatele

Obr. 2 - Praha, Benešovsko - Oblasti s největším počtem Chrpů

V roce 2015 se Chrpovi rozrostli o 5 malých Chrpů. Celkový počet Chrpů* se za posledních pět let moc nezměnil - osciluje kolem 360 (2010 - 357, 2011 - 361, 2012 - 363, 2013 - 356, 2014 - 354 a 2015 - 359).

* Celkový počet osob s Chrpa/Chrpová v příjmení, tzn. včetně složených příjmení.

Obr. 3 - Porodnost
Dále lze z dat vyčíst, v jakých městech bydlí pouze jediný nositel našeho příjmení - patrně vdovy/vdovci či nositelky složených příjmení. 

Obr. 4 - Počet nositelů příjmení v jednotlivých městech

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Komunální a senátní volby 2018

Po čtyřech letech jsou zde opět komunální a senátní volby, které letos proběhnou ve dnech 5. a 6. října 2018. Na kandidátkách můžeme nalézt několik kandidátů s naším příjmením, tak se na ně pojďme podívat.

Toleranční patent císaře Josefa II.

Dnes je tomu na den přesně 237 let ode dne, kdy Josef II. podepsal a uvedl v platnost toleranční patent. Tedy předpis, podle kterého byla nově tolerována i jiná vyznání než pouze římskokatolické.

František Chrpa ve Velké válce

Když František Chrpa v prosinci 1913 dokončil základní dvanáctiletou vojenskou službu u rakousko-uherské armády a jako desátník 28. zeměbraneckého pěšího pluku opouštěl kasárny v Pražské ulici v Benešově, asi ještě netušil, že to není na moc dlouho a svobody si moc neužije.