Přeskočit na hlavní obsah

Zemřel otec národa

Před necelým měsícem tomu bylo 81 let ode dne, kdy zemřel první prezident samostatného československého státu Tomáš Garrigue Masaryk.

V rodině se nám dochoval výtisk zvláštního vydání Pražského ilustrovaného zpravodaje věnovaný právě úmrtí Tomáše G. Masaryka, který zemřel 14. září 1937 na zámku v Lánech po zánětu plic.

Obr. 1 - Zvláštní vydání Pražského ilustrovaného zpravodaje¹

I přes to, že se v novinách nikde nevyskytuje příjmení Chrpa/Chrpová, tak si myslím, že by byla velká škoda se o tento zajímavý materiál nepodělit. Následuje přepis jednoho z textů, kompletní vydání dávám ke stažení zde (PDF, 2 MB).

POSLEDNÍ RÁNO

Oblohou chladné podzimní noci dne 14. září prosvital první záblesk dne, když vyslanec Jan Masaryk přišel k zástupcům tisku a hluboce dojat jim oznámil: "Otec skonal ve 3 hodiny a 29 minut." V tu chvíli tedy už nebylo mezi námi jednoho z největších srdcí, které kdy bilo pro vlast a národ, srdce presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka. Dobojoval svůj nejtěžší boj, který začal záchvatem těžké nemoci ze dne 1. na 2. září. V posledních okamžicích života dlela u jeho lůžka celá rodina, president republiky dr. Beneš s chotí, předseda vlády dr. Hodža, kancléř dr. Šámal, dlouholetý osobní tajemník presidentův dr. Schenk a ošetřovatelky. V hlavách stáli dr. Maixner a prof. Hynek. Když president Osvoboditel zemřel, rozloučili se s ním členové rodiny políbením jeho ruky a čela. President republiky políbil presidenta Osvoboditele na čelo. Předseda vlády dr. Hodža se rozloučil hlubokým úklonem. Na přání dr. Alice Masarykové zatlačil pak presidentu Masarykovi oči jeho ošetřující lékař dr. Maixner. Tou chvílí klesla československá vlajka na cimbuří lánského zámku do poloviny žerdi a po stranách tiché budovy byly vztyčeny černé prapory. Lánský zámek a s ním celý československý národ ztratili svého velkého hospodáře. Ležel na polním lůžku přikryt bílým plátnem, na němž spočívaly dvě růže: bílá a rudá. V očích zesnulého se zračil klid a smír. Oknem obráceným k jihu padalo na velkého mrtvého první jasné světlo širé lánské roviny. Ruce ošetřovatelek připravily tělo zesnulého k balsamování, které provedl prof. Karlovy university dr. Heřman Šikl. Z lánského zámku rozletěla se zpráva o smrti presidenta Osvoboditele do celé republiky a do celého světa. Všude vyvyolala hluboký dojem. Svět se s úctou sklání před velikým mrtvým. Do Lán letí soustrasti. Telegram presidenta francouzské republiky Alberta Lebruna praví: "Slavný zakladatel Československého státu ztělesňoval měrou nejvyšší ctnosti svého národa." Před vchodem do lánského zámku stojí skupiny lidí se slzami v očích. Lidé slzí v tramvaji, na ulici, děti ve školách hlasitě vzlykají, národem táhne těžký, bolestný vzdech! Zemřel otec národa...¹

______________________
¹ Pražský ilustrovaný zpravodaj, zvláštní vydání ze dne 18. září 1937. Archiv autora.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Toleranční patent císaře Josefa II.

Dnes je tomu na den přesně 237 let ode dne, kdy Josef II. podepsal a uvedl v platnost toleranční patent. Tedy předpis, podle kterého byla nově tolerována i jiná vyznání než pouze římskokatolické.

Vojenské osobní spisy

Vojenské osobní spisy jsou jedním z velmi důležitých zdrojů informací při pátrání po předcích a životech, které žili. S trochou štěstí, pokud se dokumenty dochovaly, lze poměrně detailně rekonstruovat několik let života těchto osob.

Základní vojenská služba Františka Chrpy z Mezihoří

Ve Vojenském ústředním archivu (VÚA) se podařilo dohledat kmenový list Františka Chrpy (nar. 20. dubna 1880 v Mezihoří čp. 11, C1243), který zachycuje jeho základní vojenskou službu v rakousko-uherské armádě. Máme tak možnost dozvědět se, kdy a u kterého vojenského útvaru František Chrpa sloužil a jak si při tom vedl.   Obr. 1 a 2 - Kmenový list Františka Chrpy Kmenový list na jméno Františka Chrpy byl založen 1. května 1901, tedy v roce jeho 21. narozenin. Odvodní povinnost byla dána zákonem a platilo, že každý, kdo dosáhl věku 21 let, byl povinnen se v témže roce přihlásit a předstoupit před odvodní komisi, která zasedala v dané obci. Pokud branec nebyl odveden, tak měl povinnost se k odvodní komisi dostavit opět za rok, kdy se znovu rohodovalo o jeho odvodu. Komise také na základě lékařské prohlídky shledala muže buď schopným výkonu vojenské služby, anebo jej shledala výkonu neschopným a zprostila jej tak vojenské povinnosti. 1 František byl odveden hned napoprvé, kdy jej