Před necelým měsícem tomu bylo 81 let ode dne, kdy zemřel první prezident samostatného československého státu Tomáš Garrigue Masaryk.
V rodině se nám dochoval výtisk zvláštního vydání Pražského ilustrovaného zpravodaje věnovaný právě úmrtí Tomáše G. Masaryka, který zemřel 14. září 1937 na zámku v Lánech po zánětu plic.
|
Obr. 1 - Zvláštní vydání Pražského ilustrovaného zpravodaje¹ |
I přes to, že se v novinách nikde nevyskytuje příjmení Chrpa/Chrpová, tak si myslím, že by byla velká škoda se o tento zajímavý materiál nepodělit. Následuje přepis jednoho z textů, kompletní vydání dávám ke stažení
zde (PDF, 2 MB).
POSLEDNÍ RÁNO
Oblohou chladné podzimní noci dne 14. září prosvital první záblesk dne, když vyslanec Jan Masaryk přišel k zástupcům tisku a hluboce dojat jim oznámil: "Otec skonal ve 3 hodiny a 29 minut." V tu chvíli tedy už nebylo mezi námi jednoho z největších srdcí, které kdy bilo pro vlast a národ, srdce presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka. Dobojoval svůj nejtěžší boj, který začal záchvatem těžké nemoci ze dne 1. na 2. září. V posledních okamžicích života dlela u jeho lůžka celá rodina, president republiky dr. Beneš s chotí, předseda vlády dr. Hodža, kancléř dr. Šámal, dlouholetý osobní tajemník presidentův dr. Schenk a ošetřovatelky. V hlavách stáli dr. Maixner a prof. Hynek. Když president Osvoboditel zemřel, rozloučili se s ním členové rodiny políbením jeho ruky a čela. President republiky políbil presidenta Osvoboditele na čelo. Předseda vlády dr. Hodža se rozloučil hlubokým úklonem. Na přání dr. Alice Masarykové zatlačil pak presidentu Masarykovi oči jeho ošetřující lékař dr. Maixner. Tou chvílí klesla československá vlajka na cimbuří lánského zámku do poloviny žerdi a po stranách tiché budovy byly vztyčeny černé prapory. Lánský zámek a s ním celý československý národ ztratili svého velkého hospodáře. Ležel na polním lůžku přikryt bílým plátnem, na němž spočívaly dvě růže: bílá a rudá. V očích zesnulého se zračil klid a smír. Oknem obráceným k jihu padalo na velkého mrtvého první jasné světlo širé lánské roviny. Ruce ošetřovatelek připravily tělo zesnulého k balsamování, které provedl prof. Karlovy university dr. Heřman Šikl. Z lánského zámku rozletěla se zpráva o smrti presidenta Osvoboditele do celé republiky a do celého světa. Všude vyvyolala hluboký dojem. Svět se s úctou sklání před velikým mrtvým. Do Lán letí soustrasti. Telegram presidenta francouzské republiky Alberta Lebruna praví: "Slavný zakladatel Československého státu ztělesňoval měrou nejvyšší ctnosti svého národa." Před vchodem do lánského zámku stojí skupiny lidí se slzami v očích. Lidé slzí v tramvaji, na ulici, děti ve školách hlasitě vzlykají, národem táhne těžký, bolestný vzdech! Zemřel otec národa...¹
|
______________________
¹ Pražský ilustrovaný zpravodaj, zvláštní vydání ze dne 18. září 1937. Archiv autora.
Komentáře
Okomentovat