Uvedení Tolerančního patentu císaře Josefa II. z 13. října 1781 v život bylo provázeno několikaměsíčním zdržením a komplikacemi, neboť mj. chyběl český překlad a také jasné instrukce, jak by přihlašování akatolíků k tolerovaným církvím mělo probíhat.2
Prováděcí komplikace
Výklad patentu se v jednolivých panstvích také dosti lišil, což situaci moc nepomohlo, na některých místech byl patent samotnými úřady dokonce do jisté míry záměrně zkreslován a misinterpretován. Někde bylo vydání patentu také záměrně oddalováno.1,4
Až v průběhu ledna a února 1782 dorazily na vrchnostenské úřady detailnější prováděcí instrukce, které do dané situace vnesly více světla, a umožnily spustit proces přijímání tolerančních přihlášek. Do té doby se informace o tolerančním patentu šířily mezi lidmi především neoficiální cestou, což mělo za následek chaos a šíření nepravdivých či neúplných informací.
Na konopišťském panství bylo možné přihlášky podat od 1. března 1782, konkrétně ve vrchnostenské kanceláři na Konopišti, a hned během prvního dne se tam dostavil i Jan Chrpa, sedlák z Dlouhého Pole, který přihlásil jak sebe, tak i svou rodinu.2
Samotné podání písemné toleranční přihlášky však nebylo dostačující. V následujících dnech byly totiž zorganizovány tzv. slavnostní přihlášky. Jednalo se o komisionální výslechy, při kterých se sérií otázek mělo vyzjistit, co vede osobu ke změně vyznání a zda je to rozhodnutí dobrovolné. Spíše než o nevinné dotazování se v mnoha případech jednalo o nátlakový výslech s cílem přesvědčit přihlašovaného ke stažení žádosti a setrvání v katolickém náboženství. Někdy se dotazovaní během výslechu zřekli přihlášky sami (např. je přihlásil manžel bez jejich vědomí), někdy až s přispěním duchovenského komisaře, který výslech vedl. Na konopišťském panství tyto výslechy probíhaly ve dnech 4. až 18. dubna 1782 a pro každou přihlášku byl vyhotoven protokol se záznamem daného výslechu.2,3
Níže následuje příklad otázek kladených u výslechu.3 Ne vždy byly položeny ve stejném pořadí, někdy byly lehce přeformulovány a někdy byly některé i vynechány či přidány další. Vždy záleželo na konkrétní situaci i míře přesvědčení daného člověka. Někdo se nechal přesvědčit snadno a rychle, jiný byl neoblomný a zviklat se nenechal.
- Jak se jmenujete, odkad ste, ste-li ženatej, neb neženatej, kam podanej.
- Do jakého náboženství ste se dal zapsat.
- Kdo vám o tom náboženství co řekl.
- Zdalis jiš před tím tomu náboženství nebyl oddaný.
- Jaký ste měl důkladný příčiny, že ste se dal tomu přivécti, abyste tu víru přijal.
- Měli ste některé pochybnosti o víře starožitní křesťanské katolické.
- Když je vám líto, že ste se nechal svésti, a uznáváte, že náboženství helvétské je blut, odříkáte-li se ho a chcete-li zase do klínu církve svaté se upřímně navrátiti a ve víře křesťanskej katolickej až do smrti setrvati?
- Jak říkají vaší manželce?
- Zdališ i ona ráda se chce samo spasitelné víře křesťanské katolické navrátiti?
- Kolik máte dětích? Jak stré jsou? Chcete-li takové ve víře křesťanskej katolickej cvičiti a je vždy tomu vécti, aby ony dle příkladu vašeho ve víře katolickej do smrti setrvaly?
Dodatečné výslechy
Vydání Tolerančního patentu sice umožnilo poddaným dobrovolně se vzdát katolického vyznání a přihlásit se k jiné víře, ale neumožňovalo aktivní nabádání či přemlouvání ostatních katolíků k této změně. Během slavnostních přihlášek (výslechů) však mnozí vypověděli, že je k podání toleranční přihlášky navedl ten či onen. Na základě těchto výpovědí a dalších zpráv, které se po panství šířily, následovaly dodatečné, leckdy i velmi dlouhé a náročné, výslechy dotčených osob s častou konfrontací s těmi, kteří jejich jméno uvedli ve své výpovědi. Cíl to mělo jediný - získat doznání či usvědčit podezřelé z této nezákonné propagace.2,3Statistiky a zajímavosti
Součástí fondu tolerančních přihlášek byly i výkazy, ze kterých máme možnost se dozvědět, kolik osob se přihlásilo k jiným církvím či kolik osob své rozhodnutí zvrátilo a zůstalo věrno katolickému vyznání.
V květnu 1782 bylo za panství Konopiště vykázáno celkem 279 protestantů, z čehož bylo 152 mužů a 127 žen, resp. 5 osob vyznání augšpurského (luterského) a 274 helvétského (kalvínského). Na vlastní popud svou přihlášku stáhlo do té doby 45 osob a na základě intervence duch. komisaře 38 osob.
Na konci roku 1782 bylo v celém panství Konopiště evidováno 130 mužů a 114 žen helvétského vyznání, celkem tedy 244 osob. To je oproti stavu z poloviny května téhož roku pokles o cca 10 %.3
V 57 dochovaných protokolech z konopišťského panství se dají také najít mnohé zajímavosti a zvyklosti tehdejší doby. Mnoho otců dosvědčilo, že plánují vychovávat své děti ve stejné víře, kterou sami uznávají, a občas k tomu použijí hezká přirovnání. Tak například Václav Barek, rychtář z Kochánova, na otázku, kolik máte dětí a jak je budete cvičit, odpověděl, že má 8 dětí a "Co se cvičení týče, račte vědět, že jak kvočna de, kuřata dou za ní.". V podobném duchu odpověděli i chalupník Matěj Škvor ze Soběhrd: "Mám jedno: Matěj, starý 3 neděle, cvičiti ho chci, jak sám sem podle toho, jako strom jest, takové ovoce býti má." a sedlák Pavel Barek z Dlouhých Polí: "7 dětí mám: Jiří 13 let starý, Václav 11, Pavel 8, Kateřina 6, Jan 4, Anna 2, Barbora ¼ r. Budou zpívat, mladí ptáci, jako staří ptáci.". No a takový Jiří Zoulík z Větrova se odmítl navrátit ke katolické víře a zůstal u helvétského vyznání, protože by měl doma dusno: "Nenavrátím, poníženě prosím, já bych neobstál doma se ženou a s jejíma lidma, který se dali zapsat, což znamením ruky své potvrzuji.".2,3
Obr. 1 - Souhrn za panství Konopiště ke dni 14. 5. 17823 |
V květnu 1782 bylo za panství Konopiště vykázáno celkem 279 protestantů, z čehož bylo 152 mužů a 127 žen, resp. 5 osob vyznání augšpurského (luterského) a 274 helvétského (kalvínského). Na vlastní popud svou přihlášku stáhlo do té doby 45 osob a na základě intervence duch. komisaře 38 osob.
Na konci roku 1782 bylo v celém panství Konopiště evidováno 130 mužů a 114 žen helvétského vyznání, celkem tedy 244 osob. To je oproti stavu z poloviny května téhož roku pokles o cca 10 %.3
V 57 dochovaných protokolech z konopišťského panství se dají také najít mnohé zajímavosti a zvyklosti tehdejší doby. Mnoho otců dosvědčilo, že plánují vychovávat své děti ve stejné víře, kterou sami uznávají, a občas k tomu použijí hezká přirovnání. Tak například Václav Barek, rychtář z Kochánova, na otázku, kolik máte dětí a jak je budete cvičit, odpověděl, že má 8 dětí a "Co se cvičení týče, račte vědět, že jak kvočna de, kuřata dou za ní.". V podobném duchu odpověděli i chalupník Matěj Škvor ze Soběhrd: "Mám jedno: Matěj, starý 3 neděle, cvičiti ho chci, jak sám sem podle toho, jako strom jest, takové ovoce býti má." a sedlák Pavel Barek z Dlouhých Polí: "7 dětí mám: Jiří 13 let starý, Václav 11, Pavel 8, Kateřina 6, Jan 4, Anna 2, Barbora ¼ r. Budou zpívat, mladí ptáci, jako staří ptáci.". No a takový Jiří Zoulík z Větrova se odmítl navrátit ke katolické víře a zůstal u helvétského vyznání, protože by měl doma dusno: "Nenavrátím, poníženě prosím, já bych neobstál doma se ženou a s jejíma lidma, který se dali zapsat, což znamením ruky své potvrzuji.".2,3
Další zajímavostí může být způsob provedení podpisu protokolu: "Domnělý podpis vyslýchaných je napsán v 38 případech, v 82 jde o znamení ruky, z toho jen v 33 případech použili obvyklých tří křížků, v ostatních kolečka /jedno nebo tří/ nebo tří svislých čárek. Jde tu o projev důslednosti, mnozí v souhlasu s odmítáním symbolu kříže nechtěli použít ani křížků, jak to známe i odjinud.".2
Konopišťským přihláškám a výslechům se více věnují Jiří Tywoniak ve svém textu Počátky tolerančního sboru v Soběhrdech (vřele doporučuji) či Lukáš Svoboda na svém blogu. Pro souhrnné informace o tolerančních a slavnostních přihláškách, zavádění patentu i historických souvislostech odkáži na diplomovou práci Lukáše Severy Vrchnostenská správa a její vztah vůči nekatolickému obyvatelstvu na vybraných panstvích východních Čech od vydání Tolerančního patentu do zániku patrimoniální správy (1781-1848) Nesmím také opomenout Edici tolerančních přihlášek vydanou již zmíněným spolkem VERITAS. Pro oblast Benešovska je potřeba se podívat do berounského kraje, pod který dříve panství Konopiště spadalo.Závěrem
Obr. 2 - Mapa berounského kraje v roce 17823 |
1 PELTANOVÁ, Anna. Evangelíci na Jindřichohradecku: od Tolerančního patentu po vznik CČE, Diplomová práce [online]. dspace.cuni.cz, 30. 6. 2019. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/92278
2 TYWONIAK, Jiří. Počátky tolerančního sboru v Soběhrdech. Edice Kalich, 1985.
3 Přihlášky k evangelickým církvím na základě povolení tolerančním patentem v letech 1781–1782, Edice tolerančních přihlášek - Kraj Beroun, 2008 [online]. http://veritas.evangnet.cz/, 30. 6. 2019. Dostupné z: http://veritas.evangnet.cz/download/beroun.pdf
4 SEVERA, Michal. Vrchnostenská správa a její vztah vůči nekatolickému obyvatelstvu na vybraných panstvích východních Čech, Diplomová práce [online]. theses.cz, 30. 6. 2019. Dostupné z: https://theses.cz/id/lq6t6u/STAG73367.pdf?furl=%2Fid%2Flq6t6u%2FSTAG73367.pdf;so=nx;lang=en;info=1;isshlret=Ference%3B;zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3DFerence%26start%3D6
Komentáře
Okomentovat