Přihlášky k jinému tolerovanému vyznání bylo na konopišťském panství možné podat od 1. března 1782, konkrétně na vrchnostenské kanceláři na Konopišti. Hned během prvního dne přihlásil sebe i svou rodinu sedlák Jan Chrpa z Dlouhého Pole čp. 6.
Jak jsem přiblížil v příspěvku o tolerančních přihláškách, samotné podání přihlášky neznamenalo automatické akceptování konverze k jiné církvi. Žadatelé byli následně předvoláváni před komisi, která podrobila žadatele a případně i členy jeho rodiny výslechu s cílem rozmluvit jim jejich rozhodnutí a nechat je toleranční přihlášku stáhnout. Toto výslechy před komisí se nazývají "slavnostní přihlášky".
 |
| Obr. 1 - Dlouhé Pole čp. 6 na císařském otisku indikační skici (1870) a novodobém leteckém snímku (2016) |
Nestandardní složení komise
Konopišťská výslechová komise byla složena z P. Matěje Roskoše, faráře v Neveklově, Johana Josepha Schallera, direktora panství Konopiště, a P. Caspara Barbieriho, vikáře v Bělicích, a jednoho či dvou písařů. A právě toto složení komise je překvapující, protože nebylo v souladu s tím, co požadovaly úřady a co bylo komunikováno krajským a vrchnostenským úřadům. V komisích totiž neměli zasednout místní faráři, aby se zamezilo jejich vlivu na členy jejich farnosti. Jako duchovenský komisař měl zasednout vždy jen přespolní farář či vikář. Přítomen tak měl být pouze vikář Barbieri a neveklovský farář Rozkoš se tedy výslechů vůbec účastnit neměl. Však tato věc také neunikla pozornosti krajského hejtmana Josepha von Boullese, který se na začátku květnu 1782 nad účastí dvou duchovenských komisařů u výslechů podivoval. Na konci téhož měsíce žádalo dokonce gubernium pražské arcibiskubství vysvětlení ve stejné věci.1 |
| Obr. 2 - Zámek Konopiště na vedutě z r. 1804 od Václava Aloise Bergera2 |
Janův výslech
Z Dlouhých Polí a přilehlé osady Pilátka se v březnu 1782 přihlásily tyto rodiny:1,3- Dlouhé Pole čp. 6 - Sedlák Jan Chrpa se ženou Dorotou a dětmi Janem [4], Dorotou [2] a Barborou [5 měs.].
- Dlouhé Pole čp. 9 - Sedlák Pavel Barek, žena Marianna, děti Jiří [13], Václav [11], Pavel [8], Kateřina [6], Jan [4], Anna [2] a Barbora [3 měs.]. Dále čeledín Jakub Šindelář, Pavlova švagrová Ludmila Stibůrková [18] a Jiří a Matěj Šindelářovi, čeledíni toho času v Myslíči čp. 2 a Boušicích čp. 1.
- Dlouhé Pole čp. 11 - Podruh Václav Hašek se ženou Mariannou a dětmi Janem [7], Martinem [3] a Bartoněm [1].
- Pilátka čp. 10 - Mlynář a vdovec Josef Kratochvíle se svobodnou dcerou Magdalenou [21] a synem Jakubem s jeho rodinou - ženou Ludmilou a malou dcerkou Annou. Josefův další syn Václav se přihlásil sám 25. dubna.
Jak jsem již poznamenal, cílem komise bylo změnit rozhodnutí přihlašovaných, vyvrátit jejich argumenty a přesvědčit je k setrvání u katolické víry, leckdy i za použití tendenčních a nátlakových otázek.
Jedním ze zastrašených byl i Václav Hašek z čp. 11, který během výslechu dne 5. dubna 1782 odvolal přihlášku za sebe i celou rodinu a zapřísáhl se, že v katolické víře zůstane až do své smrti. Během výslechů také uvedl: "Poníženě prosím, když sem tomu nerozuměl, ale od lidí jsem byl přemlouván, že se každý musí dát zapsati, odkud hned druhý den nato poznavše, že ta víra helvetská jest bludná, šel jsem na kancelář žádaje býti vymazán a nyní jsem pravý katolický křesťan.".1
Naopak Jan Chrpa, který se jako zástupce padesáté familie dostavil k výslechu poslední den - tedy ve čtvrtek 18. dubna 1782, prokázal svou odvahu, když si před komisí stál za svým a potvrdil své rozhodnutí setrvat i s celou rodinou u helvétské víry. Dochoval se i záznam tohoto výslechu, tak máme možnost si přečíst jaké otázky padly a jak na ně Jan odpovídal.1,3
Jedním ze zastrašených byl i Václav Hašek z čp. 11, který během výslechu dne 5. dubna 1782 odvolal přihlášku za sebe i celou rodinu a zapřísáhl se, že v katolické víře zůstane až do své smrti. Během výslechů také uvedl: "Poníženě prosím, když sem tomu nerozuměl, ale od lidí jsem byl přemlouván, že se každý musí dát zapsati, odkud hned druhý den nato poznavše, že ta víra helvetská jest bludná, šel jsem na kancelář žádaje býti vymazán a nyní jsem pravý katolický křesťan.".1
Naopak Jan Chrpa, který se jako zástupce padesáté familie dostavil k výslechu poslední den - tedy ve čtvrtek 18. dubna 1782, prokázal svou odvahu, když si před komisí stál za svým a potvrdil své rozhodnutí setrvat i s celou rodinou u helvétské víry. Dochoval se i záznam tohoto výslechu, tak máme možnost si přečíst jaké otázky padly a jak na ně Jan odpovídal.1,3
- 1. Jak se jmenujete, odkad ste, ste-li ženatej, neb neženatej, kam podanej.
- Jan Chrpa, sedlák, z Dlouhejch Polí.
- 2. Jakého ste náboženství a jak dlouho?
- Helvetského, trvám v ňom nějakých 6 let.
- 3. Co vás k tomu pohnulo a jaké pochybnosti o víře křesť. katol. máte?
- Že neberem pod obojím způsobem večeři Páně, totiž pod lámáním chleba a kalicha Páně pití, nejsou nežli dvě svátosti; očistec po smrti nejni, vzývání svatých užitečné nejni, obrazy svatých my neuctíme, o odpustkách nic nedržím, [v] svátosti oltářní tělo Kristovo přítomno nejni, juž nevím víc. [Latinský dodatek:] Ač bludy byly vyvráceny, pravda pravé víry vysvětlena, zůstal zatvrzelý ve své sektě.
- 4. Přišla-li je s vámi vaše manželka.
- Nepřišla, poněvadž již dávno nemocná jest.
- 5. Jak se jmenuje a jakého ona jest náboženství?
- Dorota, je toho náboženství, co já.
- 6. Kolik máte dětí a jak je budete cvičiti?
- Mám 3. Jan 4 léta starý, Dorota 2, Barbora 5 měsíců. Budu je cvičit, jako sem sám.
- 7. Tak tedy nechcete žádným způsobem křesť. katol. víru příjmouti?
- Nechci, což znamením mé ruky stvrzuji.
- ooo Jan Chrpa
Návrat ke katolické víře?
Jan Chrpa tedy prošel výslechem a potvrdil, že i s rodinou zůstane u evangelické víry. Potud je vše v pořádku, ale myslím si, že Jan o nové víře nebyl tolik přesvědčen a že se i s rodinou nakonec navrátil ke katolismu. K této úvaze mě vede hned několik indicií, které spolu dohromady utváří sadu nepřímých důkazů.Tak například věc první, a sice, že Jan Chrpa dle dostupných informací nepocházel z rodiny, kde by se protestantská víra předávala z otce na syna, kde by byl protestantismus hluboko zakořeněn, a kde by k tomtu byl vychováván od útlého věku. Co jsem měl možnost vyčíst, tak věrni nově tolerovanému vyznání zůstaly především rodiny, které byly tajnými evangelíky po celé generace a po vyhlášení patentu se již nemusely schovávat. Dle všeho toto nebyl případ Jana Chrpy - i on sám uvedl, že se v helvétské víře vzdělával pouze 6 let, přibližně od roku 1776.1,3
Tab. 1 - Děti Jana Chrpy (C0325) a Doroty Stibůrkové (C0326)
Třetím vodítkem může být matriční záznam úmrtí Jan Chrpy, kde farář František Vaněk udělal čárku v levém sloupečku - katolická víra. Ani u záznamu úmrtí Janovy manželky Doroty se helvétská víra neuvádí.
 |
| Obr. 3 - Matriční záznam úmrtí Jana Chrpy, 13. dubna 18255 |
A kdy se Jan zřekl helvétské víry a navrátil se do náručí římskokatolické církve? Přesné datum, a zda se tak skutečně stalo, se už skoro jistě nedozvíme. Mohu jen odhadovat na základě známých faktů:1,3
- 1. března 1782 - Soupis přihlášených k helvétské víře - uveden Jan Chrpa
- 18. dubna 1782 - Slavnostní přihlášky - Výslech na Konopišti
- 14. května 1782 - Výkaz přihlášených - Uvedeni 4 reverti - Rodina V. Haška z Dlouhého Pole čp. 11
- 31. července 1782 - Zpráva panství Konopiště kraji - Žádné změny přihlášených/odhlášených
- 31. srpna 1782 - Zpráva panství Konopiště kraji - Žádné změny přihlášených/odhlášených
- 30. září 1782 - Zpráva panství Konopiště kraji - Žádné změny přihlášených/odhlášených
- 31. října 1782 - Zpráva panství Konopiště kraji - Žádné změny přihlášených/odhlášených
- 30. listopadu 1782 - Zpráva panství Konopiště kraji - L. Stibůrková z Dlouhého Pole revertovala zpět ke katolismu, V. Klaus z Malých Žíňan se přihlásil zpět k helvétské víře.
- 26. ledna 1783 - Soupis přihlášených od počátku až do tohoto dne. Obsahuje ty, kteří zůstali věrni nové víře a nerevertovali zpět. V seznamu tak chybí např. Václav Hašek z Dlouhého Pole čp. 11, který revertoval v březnu 1782, a děvečka L. Stibůrková z Dlouhého Pole čp. 9. Jan Chrpa s rodinou jsou uvedení.
- 5. srpna 1784 - Narození dcery Anny - Vyznání uvedeno katolické, nezapsána do evangelické matriky
Krom těchto konkrétních událostí/listinných záznamů je jméno Jana Chrpy uvedeno také v soupisu "Famÿlÿe czÿrkwe sobiehrdske helweyskeho Naboženstwÿ", který se nachází na konci první matriční knihy soběhrdského evangelického sboru. Dle rukopisu zapisujícího se jedná o soupis někdy z doby, kdy byla tato evangelická matriční kniha zavedena - druhé poloviny roku 1783.
 |
| Obr. 4 - Soupis evangelíků "Pocžet Famÿlÿe czÿrkwe sobiehrdske helweyskeho Naboženstwÿ" (cca 1783)6 |
Z výše uvedeného se dá vyvodit, že reverze mohla proběhnout někdy mezi vyhotovením soupisu v soběhrdské matrice (2. pol. r. 1783) a srpnem 1784, kdy se Janovi a Dorotě narodila dcera Anna.
Ať už se Jan navrátil, či zůstal u helvétské víry, je evidentní, že ho pojilo s protestanty úzké přátelství, neboť se několikrát stal kmotrem jejich dětí - např. u dětí mlynáře Jakuba Kratochvíle z Pilátky čp. 10. Dalším příkladem přátelství může být chalupník Jakub Novák, kmotr několika Janových dětí, se ženou Alžbětou ze Sembratce čp. 5.
 |
| Obr. 5 - Jan Chrpa kmotrem dětí Jakuba Kratochvíle (1783, 1786) |
______________________
1 Přihlášky k evangelickým církvím na základě povolení tolerančním patentem v letech 1781–1782, Edice tolerančních přihlášek - Kraj Beroun, 2008 [online]. http://veritas.evangnet.cz/, [cit. 2019-07-18] . Dostupné z: http://veritas.evangnet.cz/download/beroun.pdf
2 BERGER, Václav Alois. Veduta zámku Konopiště - rok 1804 [online]. hrady-zriceniny.cz, [cit. 2019-07-18]. Dostupné z: https://www.hrady-zriceniny.cz/img/stare4/Vaclav_A_Berger/Konopiste_Berger_1804.jpg
3 TYWONIAK, Jiří. Počátky tolerančního sboru v Soběhrdech. Edice Kalich, 1985.
4 Protestantské provizorium. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2019-07-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Protestantsk%C3%A9_provizorium
5 Státní oblastní archiv v Praze, Matriční kniha Benešov 18, strana 466, fol. 233 [online]. [cit. 2019-07-18] Dostupné z: http://ebadatelna.soapraha.cz/d/3858/466
6 Státní oblastní archiv v Praze, Matriční kniha Soběhrdy-ev 04, strana 43 [online]. [cit. 2019-07-18] Dostupné z: http://ebadatelna.soapraha.cz/d/9702/43
Komentáře
Okomentovat